On Sunday
we had Thanksgiving Day in our church here in Žilina. They have this special
habit here to bring a basket full of symbolic things for which they are
thankful and also something to eat (some salad or cake). Daniel was preaching
again and I felt a little like uneducated woman from the Middle Ages who was
sitting at the lecture of a philosopher. Because I really did not understand about
what he was talking. But at least we had really really good worships. After the
service we shared a foot together and then I went home, because they had
meeting of the members of the church. In the afternoon I read a book which Majo
borrowed to me. It was written by Daniel and so far I think it the same genre
like Alice from the Wonderland.
V neděli byl ve sboru den díkuvzdání. Mají tu takový zvyk donést do sboru košík s věcmi, které symbolizují vše, za co jsou vděční, a nějaké jídlo (buchtu nebo nějaký salát). Ve sboru kázal zase Daniel a tentokrát jsem si trošku připadala jako nevzdělaná středověká žena, která se účastní přednášky nějakého filozofa, protože opravdu nedokážu říct, o čem mluvil. Aspoň že ty chvály byly takový dobrý. Po bohoslužbě jsme společně jedli jídla, co kdo popřinášel, a já jsem pak šla domů, protože ve sboru měli členské shromáždění. Odpoledne jsem pak četla knížku, kterou mi Majo půjčil a kterou napsal Daniel. Zatím bych o ní řekla asi tolik: odhaduji to na stejný žánr jako Alenka z říše divů.
Žádné komentáře:
Okomentovat