Daniel Pastirčák

On Friday there was nothing interesting. After lunch my winter-jacket-hunting continued but I was not successful. So after little snack I went to the club where should have been Daniel Pastirčák as a special guest. I think that I know people here a lot better now. Because I was able to talk to many of them about different kind of things. At seven thirty Daniel came and the main event of the evening could start. It was discussion with Daniel. At first he introduced himself to us and then started to talk, well actually I do not remember about what he was talking. He is artist and everything he was talking about was a bit… well different. He used a lot of big and fancy words and also he talked a lot about different philosophers and philosophies. It was interesting to listen to him and tried to understand the main point of his talk. Well there were good thoughts but there were too many of them, so sometimes I just got lost.

On Saturday morning it was raining outside, so I decided to take a bus to the fourth shopping center here in Zilina. The first problem was, there was no ticket machine on the bus stop, which is the nearest to my home, so I had to go to another and fortunately there was one. When I arrived to Max the shopping center I found three winter jacket which I liked after one hour. That was really surprising and also really hard to decide which one I should buy. To be better in deciding I went for lunch. And then I just buy one of them. The most beautiful and best winter jacket ever, of course ;-) At the evening there was youth group, where Daniel was talking again. This time it was a little better. He was talking about Psalm 23. He was just describing the Psalm in three images. We were sitting with our eyes shot and imagining what he was talking about. It was really unusual way of preaching.

V pátek se nedělo nic zajímavého. Po obědě pokračoval můj lov po zimní bundě. Nicméně nebyl úspěšný. Takže po malé svačince jsem vyrazila do klubu, kde jsme měli mít ten večer jako speciálního hosta Daniela Pastirčáka. Řekla bych, že už tu lidi znám trochu líp, protože jsem byla schopná se s nimi bavit o spoustě věcech. Kolem půl osmé přišel Daniel a mohl začít  hlavní bod programu. Ze začátku se nám představil a pak začal mluvit o... popravdě moc nevím o čem :D Daniel je umělec a používal hodně takovou vznešenou a učenou slovní zásobu a zároveň mluvil o různých filozofech a filozifiích. Bylo celkem zajímavé snažit se pochopit hlavní myšlenku. Dobrým myšlenek těch řekl spousta, ale právě proto, že jich bylo tolik, tak jsem se občas prostě a jasně ztratila. 

V sobotu ráno pršelo. Proto jsem se rozhodla, že do čtvrtého nákupního centra, které tu Žilina má, pojedu autobusem. První problém ale byl, že na zastávce, která je nejblíž k mému domu, nebyl automat na jízdenky, takže jsem se vydala na další zastávku, tam naštěstí jeden byl. Když jsem dojela do Maxe, toho nákupního centra, tak asi po hodině jsem našla hned tři bundy, které se mi líbily. To bylo celkem překvapující a zároveň docela těžké rozhodnout se, kterou si z nich si vybrat. Aby se mi líp rozhodovalo, zašla jsem si na oběd. A pak jsem si prostě jednu z nich koupila. Je to samozřejmě ta nejhezčí a nejlepší bunda vůbec :) Večer na mládeži znova mluvil Daniel. Tentokrát to bylo trochu lepší. Mluvil o 23. žalmu. Jednoduše ho rozdělil do tří obrazů, které nám popisoval, zatímco my jsme měli zavřené oči a snažili jsme si představovat, co říká. Byl to opravdu nezvyklý styl kázání.