čtvrtek 9. července 2015

Kam jít?!

Nevím jestli si vzpomínáte na článek o tom, jak by se mi na jednu stranu chtělo strašně se někam stěhovat a na stranu druhou vím, že se musím někde usadit a že jedině tak můžu rozběhnout nějakou dlouhodobější práci. 
O tom jsem psala někdy přibližně před rokem. Je zvláštní kolik věcí se od té doby stalo: Bůh mi dal přítele, který mě požádal o ruku a najednou před námi stálo rozhodnutí, kde budeme bydlet. Na začátku našeho vztahu jsem zažívala těžké chvíle při pomyšlení, že se musím přestěhovat ze Žiliny, což bylo na jednu stranu hodně vtipné, ale vypovídalo to i tom, že jsem se asi konečně někde trošku víc zabydlela. Čekalo mě období, kdy jsem se učila nebýt takovou tou ženou, co se nehne z domu, ale někým, kdo bude následovat svého muže. A řeknu Vám, ve chvíli, kdy jsem se rozhodla, že půjdu, kam nás Bůh povolá, hned mi bylo veseleji a všechno bylo lehčí.
Chvíli po zásnubách, jsme mimo svatby začali řešit i místo našeho budoucího působiště. Oba jsme věděli, že bychom rádi zůstali na Slovensku, takže se náš otazník až tak příliš nevztahoval na celý svět, ale i Slovenská republika je celkem velká. Oba jsme si přáli, aby místo, kam se přestěhujeme, nebylo naším vykalkulovaným nejlepším prostředím pro práci, děti apod., ale aby to bylo místo, kam nás Bůh povolá. Proto jsme se rozhodli nějaký čas nevědět a hledat před Bohem a ptát se ho, kam máme jít? V tom období mě celkem udivovali reakce některých křesťanů, kterým jsem někdy i delší dobu musela vysvětlovat, jak je možné, že se jen modlíme a nehledáme práci. 
Nicméně dřív než dva měsíce od zásnub jsme už zřetelně viděli Boží odpověď, že se máme přestěhovat do Žiliny. Pro mě to znamenalo jen přesun z jednoho místa na druhé, ale stejně. Tak jako jsem v srpnu psala o tom, jak se mi chce stěhovat, myslím, že po tomhle roku, kdy jsem se stěhovala už 2x a ještě minimálně 2x se budu, bude stěhování na chvíli dost.
Je úžasné vidět, jak se o nás Bůh stará a stačilo se na něj spolehnout a On se postaral jak o naše místo, službu, tak o práci pro oba z nás, ale i o bydlení. Už se těším, co dalšího je pro nás připraveno.

Žádné komentáře:

Okomentovat