Co já si to pamatuju z minulého týdne? Popravdě nic moc, asi se nic zajímavého nedělo, tak nevím, o čem budu psát :-/ Jo objevila jsem nový druh sněhu - takovej, co nejde odhrnovat, ale musí se odnášet :D A jinak... měli jsme super angličtinu, uběhla tak rychle, že mi půlka přípravy zbyla na další týden... jupííí. Dorost byl super, neb jsme se pravda viděli naposledy v neděli, takže jsme jen navázali, kde jsme skončili. Ve středu nám José připravil překvapení na španělštinu - bagety s olivovým olejem a prosciutto šunkou přímo ze Španělska. Mňamka to byla. A kolik kluků přišlo, když vědělo, že se tam bude jíst :D Ve čtvrtek jsem měla schůzku s Jančim, abych s ním probrala svoje téma na příští týden. Takové typické valentýnské - samolítost. Moje věrná kamarádka v minulých letech. No a bylo to konečně tady – pátek 8.2. už v
deset hurá do klubu, kde jsme se měli sejít před odjezdem do Terchovej na SNOW.
Co věcí tam bylo! Ale tak měli jsme pujčenou vlečku velkou skoro jak
transportér, abychom byli schopní všechny ty krámy na ten jeden víkend na
chatu převést. V čas oběda, po naložení vlečky, jsme si ještě hromadně skočili
koupit yufku a hurá na tábor !! Po příjezdu jsme se ubytovali. My holky jsme
naštěstí bydlely na horním patře, kde je teplo :) Ale to ne kvuli tomu, to
hlavně, abychom měly blíž kuchyni, protože jsme pro všechny vařily. Po večeři
(těstovinách s omáčkou) a nejvýbornějších cheesecakech, co jsem kdy jedla,
které nám napekla Aďka Benedeková, jsem si vyslechla staré písně, co složili na
minulých snowoch a pravda i nové verzičky se nám objevily. Téma celého snowu
bylo: Ježíš a stres. V pátek mluvil Miško a věnoval se hlavně stresu a rodině.
Hned na úvod jsme se rozdělili do tří skupin a dostali jsme za úkol vyhledat v
evangeliích situace, kdy se Ježíš dostal do stresu kvůli rodině. Následovala
debata na toto téma, och tak moc jsme se už dávno nezasmáli, to vám jediné
prozradím. A taky samozřejmě to, že to bylo super a poučné i povzbuzující. Co
se dělo po večerním programu, o tom já vám moc nenapíšu, protože já jsem to
většinou kolem půl jedenácté zabalila, abych další den byla schopná fungovat.
No předpokládám, že se hrály různé hry a povídalo se, co jsem slyšela z
vyprávění ráno. V sobotu jsme měli v plánu jet na svah. Po ztišení, které si
pro nás připravil José, a snídaňce jsme se tedy pobalili do aut (nás 12 z 22) a
dojeli do Vrátnej. Popravdě trochu jsem se toho bála – já, která na lyžích asi
3 roky nestála. Ale jezdilo se tak dobře, že ani kolena mě neboleli, za
což jsem byla opravdu moc moc vděčná. José se odvážil na snowboard a docela
překvapil - po pár jízdách na malém kopci a jedné na velkém si celý natěšený
běžel koupit lístek na lanovku a se slovy: "Teď už chápu, proč jste
všichni tak crazy!" a "Nejlepší zážitek mého života!" nebo "Do Španěl se už nevracím,
protože tohle je nejlepší!" či "Přemýšlím nad tím, že se stanu
profesionálem!" jezdil s kameramany nahoru dolů až do jedné, kdy jsme jeli
zpátky na chatu, kde nás čekala příprava rizota, napečené výborné štrůdly,
které nám připravil Jožko Nešpor a samozřejmě večerní Majovo téma. Na začátek
jsme zase měli chvilku interaktivní práce s evangelii tentokrát na téma Ježíš a
existencionální, ekonomický stres, jeho studium atd. Tentokrát debata nebyla
taková ohnivá, ale dotkli jsme se hodně zajímavých věcí, to vím jistě!
Konkrétně se mě moc neptejte, protože jsem byla hodně unavená, což je hanba,
ale myslím, že nás bylo na to podobně víc. V neděli jsme měli shromko.
Zamyslení ke chvalám měl Duško s Mišom a slovo Majo. Mluvil o církvi. Poté nás
čekalo 10 kg brambor na oloupání. Celkem mě ale překvapilo, jak rychle jsme to
zvládli! Nedělní oběd podle Miškyného receptu je nepopsatelný, jak by řekl
Majo: "Škoda, že už je to pryč!". Odpoledne se odpočívalo, jak jinak,
vždyť byla neděle. Vyšli jsme si pravda na procházku na sněžnicích, aby si to
mohli vyzkoušet i ti, kteří na nich nebyli na GLT. Šli jsme na stejné místo,
kde jsme stavěli iglů, no ty už byly zbořený. Jen takové kupičky tam po nich
zbyly. Po vycházce jsme měli sílu akorát tak na vaření a válení se u Knoflíkové
války, u které někteří z nás usnuli. A na večer test z toho, co jsme se
dozvěděli. Ne dělám si srandu. Naďka pro nás připravila test duchovních darů,
který já jsem si dělala v srpnu (auguste), takže jsem místo toho s Naďkou
navařila mléčnou rýži ze zbytků rýže, co jsme nepoužili na rizoto, kterou jsme
podávaly po dokončení testů a započení večera plného stolních her. Bohužel
někteří museli jet domů už v neděli, neb je čekaly nelákavé školy, zkoušky
apod.! V pondělí už jen balení a odjezd domů. Ne že by se komukoli chtělo,
protože nám bylo tak super, že i další týden, bychom tam vydrželi. Ale došlo
jídlo, tak jsme museli… !
What do I
remember from last week? Truly not much, I suppose there was nothing
interesting, so I have no idea what I will write about :-/ Well I discovered
there is another kind of snow – the very one which is unshuffleable, and you
must carry it away shovel by shovel :D But otherwise… we had great English
conversation, it had passed so quickly that I had half of preparation done for
next week… yupeee. We just continued our topic from our SNOW at younger
teenagers group because we had seen each other on Sunday. On Wednesday José prepared surprise for us –
baguette and true Spanish olive oil and prosciutto ham. It was yummy! And you
would be surprised how many boys came when they had known there was food. On
Thursday I had meeting with Janči to discuss my next week topic at teenage
group. It will be typical valentine´s topic – self pity. My faithful friend
from my last years. Finally there was Friday – day when the youth group SNOW
began. We met at club around ten and you can´t even imagine how many things we
had just for one weekend. Fortunately we borrow trailer closely so big as the car.
Around lunchtime after loading the trailer we went for yufka and right away to
camp!! After arriving we accommodated ourselves. We, girls, were living on the
upper level, which was warmer :) But the main reason us living upstairs was not
the warm of course it was the fact we were supposed to prepare food for
everyone for whole weekend. After dinner (pasta and meat) and the best
cheesecake ever which Aďka prepared for us they sang some song they composed at
last SNOWs and there appeared some new versions of course. The topic of the
whole SNOW was Jesus and stress. On Friday Miško talked about stress in families.
At first we divided to three groups to search the Scripture to find how Jesus
reacted in stressful situations connected with his family. Then we had discussion
about things we had found, oh it was so much fun! But beside fun we also learnt
a lot and it was really encouraging. I cannot talk about what was happening
after this official program because I usually went right to the bed, but I
suppose they just played some board games or talked with each other. On
Saturday we went skiing or snowboarding. After morning encouragement which Jose
prepared and breakfast we packed everything what we needed and went to Vrátná.
To tell you the truth I was little afraid because I had not skied for last
three years. But we had such a great time that not even my knees had time to
hurt. Jose was so brave to try snowboard and actually he really surprised me
because after few rows down the smaller hill he run to buy ticket for the big
one saying to us things like: “Now I understand why all of you are so crazy!”
and “Best experience of my whole life!” or “I am totally not coming back to
Spain” and “I am thinking to become the professional” :D I think there will be
lot of videos of him because there was Timo or Miško who recorded him all the
time. When we arrived back to the cottage we had to prepared dinner and Jožko
made for us delicious apple strudels. In the evening we continued with our
topic. Majo divided us again to different three groups and we were discussing situations
when Jesus had to deal with stress caused by existential or economical situation,
his studies etc. The discussion was not so long this time, but we touched lot
of interesting topics, I am sure of that! Do not ask me closely because I was
too tired, what is real shame, but I think, there were more of us. On Sunday we
had classical ceremony. Worships were lead by Duško and Mišo and Majo was
preaching again. He was talking about church. Then we had to peel 10 kilos of
potatoes and I was really surprised how fast we managed to do that. Sunday
lunch was so savory it is not possible to describe it. I will say it by Majos
words: “It is so sad it is over!” After lunch we rested a lot, and then we went
out with the snowboots to give this experience to those who were not at GLT
with us. We went to the very spot where we had built the igloos but they were
broken. There were just three little hills of snow. After this walk we had not
more strength then to lie, watch the movie (War of the buttons) and prepare
pizza for dinner. In the evening program we took test of our new knowledge from
the camp. No I am just kidding. Naďka prepared test of our spiritual gift which
I had took in august, so I just helped her with sweet rise, which we ate during
playing games. Some of us needed to go home on Sunday evening because schools
and exams were waiting for them on Monday morning. On Monday we just packed
everything and went home. Not to be willing to go back home, because we would
be able to stay there for a next week, but there was no food so we had to go…
Žádné komentáře:
Okomentovat