Stěhování / Mooving in

Musím říct, že na stěhování jsem si vybrala přímo jedinečný den! Když jsme s našima dojeli na místo, kde klasicky byly vidět čísla šest, jedenáct nebo třeba osm, když my jsme potřebovali devítku, tak lilo jako z konve. Prostě takové souvislé proudy vody, že ještě před otevřením deštníku to na člověku zanechalo docela dost stop. No pršelo krásně! A kdo mě zná, ví že to myslím vážně. Po ježdění tam a zpátky po uličkách okolo čísel, co nebyly devítka, jsme zastavili u domu, který vypadal, že by třeba devítkou mohl být. Já jsem vystoupila a zjistila jsem, že jsme se trefili hned na poprvé. U vchodu mě vítala paní, s kterou jsem si dodnes pouze psala maily a jednou s ní mluvila po telefonu :) Po přivítání mi naši i domácí pomohli vynosit z auta všecky krámy, co jsem si sem dovezla, a po seznámení u čaje jsem se rozloučila s našima a oni pokračovali svou cestu domů. Já jsem se nechala domácími (Dušanem a Dankou) provést po domě a pak se vydala s Dušanem a jejich psem Alanem na krátkou procházku po okolí, abych vyzvěděla, kde tu co mají. Zdá se, že bydlím hodně v centru, neb tu je vše, co by kamenem dohodil. Na naší informativní procházce se Dušan potkal s nějakým svým známým, který nás vzal na prohlídku do nové synagogy, kterou tu přestavují, což bylo takové zajímavé ukončení průzkumu okolí. A co bylo dál, to zas někdy příště...

I must say, I´ve really chosen the best day for mooving in! It was heavy raining, when we arrived, and there were all number around but not nine what we needed, of course. Just coherent flew of wather, so even if you had umbrella you were really wet. It was great! And who knows me, knows I am serious about that. So after we were driving around for a while we just chose one house what looked like it could be nine, I got out the car and realized, we were right. There was - in front of the door - the women I was just e-mailing with and spoke once on the phone since today :) After greetings we moved my things inside, drank some tea and introduced us to each other. Then I said good bye to my parents and let them finish their travel home. My housekeepers (Dušan and Danka) showed me whole house and then we - me, Dušan and their dog Alan - went for a little walk around the city, because I need to know, what and where they have here. It seems I am living really in the middle of the city of Žilina, ´cause everything is really close. When we were on our tour around the city we met Dušan´s friend, who took us to new sinagogue which is repaired. That was really interesting ending of  my little research of the surroundings. And what was next, we will see sometime next...